|
|
Vztahy Evropské unie a Ruska mezi lety 1994 - 2017
Leišová, Lucie ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tato bakalářská práce za zabývá vztahy Ruska a Evropské unie mezi lety 1994-2017 a klade si za cíl identifikovat a zanalyzovat největší mezníky spolupráce či konfliktu mezi těmito dvěma aktéry. Je rozčleněna do tří kapitol. První kapitola se zabývá zahraničními politikami Evropské unie a Ruska. Druhá kapitola obsahuje tři malé případové studie největších mezníků z hlediska vzájemné spolupráce mezi Ruskem a Evropskou unií. Třetí kapitola obsahuje taktéž tři malé případové studie, ale řeší naopak mezníky z hlediska vzájemných konfliktů. Tato práce dochází k závěru, že spolupráce mezi těmito dvěma aktéry není uspokojivá, neboť oba tito aktéři sledují odlišné cíle a fungují na základě zcela jiných pravidel a panuje mezi nimi tak spíše konfliktní atmosféra. Práce také dochází k závěru, že vzájemné prostředky komunikace mezi oběma aktéry jsou často neúčinné a nepomáhají řešit vzájemné problémy.
|
|
| |
|
|
Proměna obce Mírová před rokem 1945 a po něm na pozadí okresu Karlovy Vary a Loket
Dinda, Karel ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Nováková, Tamara (oponent)
Význam obce Mírová (Mnichov, München) z hlediska regionálních dějin spočíval v bohatosti nerostných surovin těžených na jejím katastru. Vliv na utváření zdejšího prostředí mělo blízké naleziště kaolinu, cihelné hlíny a podniku na tvorbu tabulového skla v nedalekém Chodově. Její obyvatelé ale nacházeli uplatnění v zemědělství. Sám původní název Mnichov/Münchhof ukazuje, že šlo původně o statek mnichů z kláštera ve Waldsassenu. Nejvýznamnějším rodákem zdejší obce byl Rudolf Müller, předválečný (1. světová válka) sociálnědemokratický poslanec říšské rady Rakousko Uherska a v poválečné době poslanec Rakouské národní rady. Národnostní složení Mnichova (Mírové) poměrně věrně kopírovalo osídlení pohraničních oblastí ČSR v době po 1. světové válce. Na jejím vývoji tak lze ukazovat vývoj politických dějin celého regionu. Osada stála na hranici "Demarkační linie", obyvatelstvo obce se muselo v prvních poválečných letech vyrovnávat s poměrně masivním odlivem německého obyvatelstva a přílivem "novousedlíků z Čech". Zde nalézám i vnitřní motivaci k psaní této práce, neboť vnímám historii své rodiny sahající před rok 1945 do oblasti jižních Čech. Východiskem mé práce ale nebudou "pouhé" osobní zkušenosti "novousedlíků", ale mou snahou bude zasazení jejich zkušenosti do dějinného kontextu. Vzhledem k časové z toho...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vztahy Evropské unie a Ruska mezi lety 1994 - 2017
Leišová, Lucie ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tato bakalářská práce za zabývá vztahy Ruska a Evropské unie mezi lety 1994-2017 a klade si za cíl identifikovat a zanalyzovat největší mezníky spolupráce či konfliktu mezi těmito dvěma aktéry. Je rozčleněna do tří kapitol. První kapitola se zabývá zahraničními politikami Evropské unie a Ruska. Druhá kapitola obsahuje tři malé případové studie největších mezníků z hlediska vzájemné spolupráce mezi Ruskem a Evropskou unií. Třetí kapitola obsahuje taktéž tři malé případové studie, ale řeší naopak mezníky z hlediska vzájemných konfliktů. Tato práce dochází k závěru, že spolupráce mezi těmito dvěma aktéry není uspokojivá, neboť oba tito aktéři sledují odlišné cíle a fungují na základě zcela jiných pravidel a panuje mezi nimi tak spíše konfliktní atmosféra. Práce také dochází k závěru, že vzájemné prostředky komunikace mezi oběma aktéry jsou často neúčinné a nepomáhají řešit vzájemné problémy.
|
|
|
Česko-ruské hospodářské vztahy se zaměřením na vzájemný obchod
Majáková, Dominika ; Bolotov, Ilya (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Diplomová práce se zabývá vzájemnými obchodními vztahy mezi Českou republikou a Ruskou federací se zaměřením na vzájemný obchod se zbožím. Cílem je popsat vývoj exportu a importu zboží, jeho strukturu a vliv Ukrajinské krize a sankcí na tyto vztahy. V rámci toku zboží zmiňuje rizika spojená se vstupem na ruský trh. Součástí práce je také představení všeobecného a ekonomického profilu Ruska, jeho kulturních specifik při obchodním jednání, ale i obecný rámec vztahů. Současně je okrajově zmíněna i obchodní výměna služeb a vzájemná investiční spolupráce.
|
|
|
Romové a mezilidské vztahy
PECHOVÁ, Jana
Téma mé diplomové práce je {\clqq}Romové a mezilidské vztahy``. Toto téma jsme si vybrala záměrně. Myslím si, že i přesto, že Romové jsou součástí naší společnosti dlouhou dobu, doposud nejsou vzájemné vztahy mezi Romy a občany majoritní společnosti na uspokojivé úrovni. Vzájemné mezilidské vztahy mezi občany majoritní společnosti a romskými občany jsou neustále velmi diskutovaným tématem. Problematice vzájemného soužití se věnuje nejen odborná veřejnost, ale také veřejnost laická. Má diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám historií Romů, strukturou romského společenství, tradiční romskou rodinou, tradičními rodinnými zvyky, romstvím, jazykem, rasismem a diskriminací, vzájemnými vztahy mezi romskou a majoritní společností a sociální prácí s romskou menšinou. V praktické části jsme použila metodu kvantitativního výzkumu. Použila jsme dva druhy dotazníků. Jeden dotazník byl určen romským občanům a druhý byl pro občany majoritní společnosti. Pro občany romské společnosti jsem rozdala 120 dotazníků. Celková návratnost dotazníků byla 76 %. Druhý dotazník byl určen občanům majoritní společnosti. Celkem jsem oslovila 100 respondentů. Návratnost těchto dotazníků byla 100 %. Cílem mé diplomové práce bylo zjistit, jaké jsou důvody, které vedou k problematickým mezilidským vztahům Romů a členů majoritní společnosti. K tomuto cíli jsem si stanovila tři hypotézy. Hypotéza č.1, která zní : Více než polovina dotazovaných respondentů z Romů zažila nějakou formu diskriminace. Tato hypotéza se potvrdila. Hypotéza č.2, zní : Více než polovina dotazovaných respondentů z majoritní společnosti má negativní zkušenost s Romy. Tato hypotéza se potvrdila. Hypotéza č. 3, zní: Více než polovina dotazovaných respondentů z majoritní společnosti nezná základní specifika romského etnika. Tato hypotéza se nepotvrdila. Výsledky mé práce budou nabídnuty pracovníkům zabývající se romskou problematikou a studentům Zdravotně sociální fakulty v oboru Rehabilitační {--} psychosociální péče o postižené děti, dospělé a staré osoby. V budoucnu mohou sloužit k vytvoření návrhu opatření, které by mělo vést ke zlepšení stávající situace mezi romskou a majoritní společností.
|
|
|
Srbsko-chorvatské vztahy v kontextu integrace do EU
Neugebauerová, Monika ; Cibulková, Petra (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda vzájemné srbsko-chorvatské vztahy nějakým způsobem ovlivňují proces vstupu těchto zemí do Evropské unie. Práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole jsou popsána historická východiska, která měla nebo dosud mají vliv na vzájemné vztahy. Druhá kapitola zkoumá vzájemné vztahy zemí z politického, ekonomického a kulturního hlediska a třetí kapitola identifikuje a shrnuje základní problémy vzájemných vztahů a jejich vliv na integraci do Evropské unie.
|
|
| |
host ::
RSS.